Vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Projekty > SHIFT-X > Průmyslové památky Sokolovska > Sklárna J. D. Starck

Sklárna J. D. Starck

Místo: Dolní Rychnov, Bergmannova 95 – 97, 393, 394, 397

Stav památky: areál je využíván soukromými firmami

Johann David Starck  založil sklárnu v Dolním Rychnově v roce 1853, výroba zde byla zahájena o rok později. Vzhledem ke skutečnosti, že tento průmyslový magnát vlastnil i doly v okolí Dolního Rychnova, byly dvě sklářské pece o šesti pánvích vytápěny uhlím z vlastních zdrojů. Přibližně o dvacet let později zavedl synovec J. D. Starcka, E. M. Mühlig, ve sklárně účinnější systém vytápění generátorovým plynem, takže produkce sklárny se mohla čtyřnásobně zvýšit.  V té době pracovalo ve sklárně 170 dělníků. Koncem 19. století sklárna vyráběla 10 500 tabulí skla. Další inovace vytápění proběhla počátkem 20. století, kdy se vedení sklárny ujal chemik F. Heller. Nový vedoucí sestrojil vlastní typ generátoru, který byl schopný zplynovat i méně kvalitní uhlí. Po první světové válce činila produkce sklárny 650 000 m2 okenního skla o tloušťce 1,5 mm. Roku 1925 došlo ke změně dosavadní technologie na vertikální tažení nekonečného skleněného pásu dle patentu E. Fourcaulta, o pět let později zde ruční výroba skončila. Ve sklárně se sklo rovněž ohýbalo a matovalo. Celosvětová hospodářská krize v roce 1929 způsobila prudký pokles poptávky po tabulovém skle. Sklárny byly nuceny propouštět dělníky, což mělo za následek nepokoje sklářů, při nichž došlo i ke střetům s policií. V průběhu druhé světové války, kdy zaměstnance tvořili zejména váleční zajatci a totálně nasazení, bylo zavedeno automatické řezání. Po skončení války nastaly sklárnám personální problémy - obyvatelstvo z vnitrozemí nemělo zájem ani o osídlení průmyslového pohraničí, ani o sklářství, částečně je nahradili osídlenci ze Slovenska, Polska, Rumunska a několik rodin z ukrajinské

Sklárna v roce 1872  Sklárna v roce 2014       

Volyně. V roce 1946 byl podnik  sloučen se sklárnami v Chodově a Oloví do jednoho národního podniku Západočeské sklárny Falknov nad Ohří. Podnik nechal v letech 1947 – 1952 postavit v nedaleké Březové osmnáct dvojdomků, šest čtyřdomků a sedm velkých činžovních domů ve stylu socialistického realismu. Nová koncepce sklářského průmyslu předpokládala přesun výroby plochého skla na Teplicko s tím, že na Sokolovsku bude zachována výroba pouze v Dolním Rychnově. Sklárny, orientované na export, však byly na zahraničních trzích úspěšné a tak zůstaly zachovány. V průběhu kompletní rekonstrukce sklárny, která proběhla v letech 1957 – 1963, byla zprovozněna nová generátorová stanice, vlečka se zauhlovacím zařízením, kotelna a trafostanice, zvyšovala se výrobní kapacita. V 60. letech 20. století vyráběla sklárna v Dolním Rychnově spolu se sklárnou v Oloví většinu československé produkce. V roce 1964 byla sklárna v Dolním Rychnově spolu s dalšími sklárnami sloučena do oborového podniku Sklo Union se sídlem v Teplicích. V 70. a 80. letech 20. století dosáhla produkce sklárny maxima – spolu s Olovím činila přes 15 milionů m2 plochého skla.

Polistopadové události roku 1989 vedly k rozsáhlým změnám. Průmyslové a další výrobní podniky začaly být převáděny ze státního vlastnictví do soukromých rukou. Pro regionální sklářství měly tyto hluboké změny sociálně-ekonomických poměrů konkrétní dopady, především pro odvětví výroby plochého skla. V roce 1990 vstupuje do Sklo Unionu belgická společnost Glaverbel a získává 40 % podniku). Součástí nově vzniklého monopolního výrobce plochého skla se stávají sklárny v Oloví, Dolním Rychnově a Chodově. Provoz sklárny byl ukončen v roce 1992, kdy byla její produkce změněna na výrobu izolačních dvojskel. V polovině 90. let však továrna zaznamenala propad výroby z důvodu zastaralého provozu a roku 2005 byla výroba izolačních dvojskel z důvodu vysokých výrobních nákladů zastavena.

Areál je v současnosti využíván soukromými firmami.

 

Zdroje

Beran, L. et al.: Industriální topografie, Karlovarský kraj, Praha 2011

Jiskra, J.: Z historie hornictví v obci Dolní a Horní Rychnov, Dolní Rychnov 2000

Král, A: Sklářská výroba v Karlovarském kraji – historický vývoj a současnost s důrazem na geografické aspekty, České Budějovice 2013

 

Zdroje obrázků

Beran, L. et al.: Industriální topografie, Karlovarský kraj, Praha 2011

současné foto: zpracovatel