Vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Projekty > SHIFT-X > Průmyslové památky Sokolovska > Relikty Buštěhradské dráhy - nádraží Sokolov

Technické památky Buštěhradské dráhy

Místo: území Mikroregionu Sokolov-východ

Firma Buštěhradská železnice (BEB), dědic pražsko-lánské koněspřežky a nejstarší uhelná dráha v Čechách, se zabývala zejména dopravou kladenského uhlí.  Byla založena roku 1853 a její jméno je odvozeno od názvu městečka Buštěhrad, sídla vrchnostenského úřadu, a nikoli od Kladna, které bylo v 19. století nevýznamné.  V 60. letech 19. století ohrozila Buštěhradskou železnici, spjatou s kladenským uhlím, těžba levného uhlí ze severních Čech.  Dopravní systém v té době ještě nebyl  natolik rozvinutý, aby snadno dopravil severočeské uhlí ke spotřebitelům a tak se jako nejlepší řešení ukázala stavba nové železniční trati. V soutěži o získání koncese na stavbu a provozování dráhy BEB vyhrála a následně vybudovala současnou železniční trať  č. 140 ve třech etapách. Jako první byla roku 1870 postavena dráha mezi Chebem a Karlovými Vary, na ni se napojila o rok později druhá část z Karlových Varů do Ostrova nad Ohří a třetí úsek z Ostrova do Chomutova. V roce 1899 byla celá trať mezi Chebem a Chomutovem dvoukolejná.

Na úseku Buštěhradské dráhy, který prochází obcemi Mikroregionu Sokolov – východ, lze nalézt technické zajímavosti různého charakteru.

 

Zdroj

Schreier, Pavel: Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha 2004

 

Železniční stanice Sokolov

Stav památky: hlavní budova částečně opravená, nová nástupiště s podchodem, budovy depa zchátralé

Depo  Nádražní budova

Stanice byla zprovozněna roku 1870 pod tehdejším názvem města Falknov nad Ohří. Základem staniční budovy je třípatrová stavba, která byla později prodloužena v obou podélných směrech. Krytá veranda byla přistavěna v roce 1890. Vnitřní prostory pro veřejnost prozrazují nedostatek prostředků na jejich modernizaci, budova má poměrně novou fasádu, nově jsou vybudována nástupiště s informačními tabulemi a podchodem. Ze Sokolova vede trať č. 145 do Kraslic a německého Klingenthalu, v blízkosti města je na trať napojeno několik vleček.

Součástí stanice bylo i rozsáhlé depo se segmentovou výtopnou a točnou. Ve východní části areálu se dochovala i starší segmentová vozovna, jejíž točna byla odstraněna. Provoz v depu byl ukončen v roce 1999. Zchátralé budovy depa dosud stojí, z točny je patrná již jen typická kruhovitá základna.

 

Zdroje

L. Beran et al.: Industriální topografie, Karlovarský kraj, Praha 2011

Terénní šetření

 

Zdroj obrázků

zpracovatel