Vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Projekty > SHIFT-X > Průmyslové památky Sokolovska > Relikty Buštěhradské dráhy - přeložení v Královském Poříčí

Relikty Buštěhradské dráhy - přeložení v Královském Poříčí

Technické památky Buštěhradské dráhy

Místo: území Mikroregionu Sokolov-východ

Firma Buštěhradská železnice (BEB), dědic pražsko-lánské koněspřežky a nejstarší uhelná dráha v Čechách, se zabývala zejména dopravou kladenského uhlí.  Byla založena roku 1853 a její jméno je odvozeno od názvu městečka Buštěhrad, sídla vrchnostenského úřadu, a nikoli od Kladna, které bylo v 19. století nevýznamné.  V 60. letech 19. století ohrozila Buštěhradskou železnici, spjatou s kladenským uhlím, těžba levného uhlí ze severních Čech.  Dopravní systém v té době ještě nebyl  natolik rozvinutý, aby snadno dopravil severočeské uhlí ke spotřebitelům a tak se jako nejlepší řešení ukázala stavba nové železniční trati. V soutěži o získání koncese na stavbu a provozování dráhy BEB vyhrála a následně vybudovala současnou železniční trať  č. 140 ve třech etapách. Jako první byla roku 1870 postavena dráha mezi Chebem a Karlovými Vary, na ni se napojila o rok později druhá část z Karlových Varů do Ostrova nad Ohří a třetí úsek z Ostrova do Chomutova. V roce 1899 byla celá trať mezi Chebem a Chomutovem dvoukolejná.

Na úseku Buštěhradské dráhy, který prochází obcemi Mikroregionu Sokolov – východ, lze nalézt technické zajímavosti různého charakteru.

 

Zdroj

Schreier, Pavel: Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha 2004

 

Přeložení Buštěhradské dráhy v Královském Poříčí

Stav památky: přeložený úsek trati je v používání, na svršku je průběžně prováděna potřebná údržba

Trať procházející kolem obce Královské Poříčí byla v 70. letech přeložena ze svého původního koridoru Buštěhradské dráhy kvůli uhlí. Po bývalé trati zbyl dodnes jasně patrný zářez do krajiny. Obec Jehličná, kde byla zastávka, rovněž již zanikla v důsledku postupující těžby. Pod původní tratí mezi Královským Poříčím a Novým Sedlem se totiž skrývalo téměř 50 mil. tun uhlí, které chtěl stát za každou cenu vytěžit. A tak naplánoval nákladnou přeložku tratě po skalnatém úbočí podél Ohře, kde se železnice musela do skály hluboce zaříznout. Tato neobyčejně náročná stavba stála státní pokladnu více než miliardu korun, což byly tehdy obrovské peníze. Původně měla trať procházet tunelem, ale údajně nebyl k dispozici žádný vhodný stavební podnik, protože všechny tehdy budovaly pražské metro. Také proto se na stavbě podílelo množství zahraničních dělníků, především z Polska, Maďarska a bývalé Jugoslávie. Slavnostní otevření přeloženého nového úseku trati proběhlo 29. 5. 1980.

Stavba viaduktu v 70. letech 20. století  Viadukt v roce 2014

Střed Královského Poříčí byl zasypán náspem, který rozdělil obec na dvě části, a dnes jsou obě části Poříčí propojeny jen dvěma podjezdy pod viadukty. Přeložka přinesla  obci snad jen jedinou výhodu. Získala vlakovou zastávku, kterou dříve neměla.

 

Zdroj

http://www.kr-karlovarsky.cz/cyklo/cyklotrasy/sokolov/ [cit 2014-11-06]

Kronika obce Královské Poříčí

 

Zdroje obrázků

Vlasáková, E., Vlasák, V., Jiskra, J.: Dějiny obce Královské Poříčí, Královské Poříčí 1998

Současné foto: zpracovatel