Vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Projekty > Průmyslové památky Sokolovska > Relikty Buštěhradské dráhy - vlečka do chemických závodů Sokolov

Relikty Buštěhradské dráhy - vlečka do chemických závodů Sokolov

Technické památky Buštěhradské dráhy

Místo: území Mikroregionu Sokolov-východ

Firma Buštěhradská železnice (BEB), dědic pražsko-lánské koněspřežky a nejstarší uhelná dráha v Čechách, se zabývala zejména dopravou kladenského uhlí.  Byla založena roku 1853 a její jméno je odvozeno od názvu městečka Buštěhrad, sídla vrchnostenského úřadu, a nikoli od Kladna, které bylo v 19. století nevýznamné.  V 60. letech 19. století ohrozila Buštěhradskou železnici, spjatou s kladenským uhlím, těžba levného uhlí ze severních Čech.  Dopravní systém v té době ještě nebyl  natolik rozvinutý, aby snadno dopravil severočeské uhlí ke spotřebitelům a tak se jako nejlepší řešení ukázala stavba nové železniční trati. V soutěži o získání koncese na stavbu a provozování dráhy BEB vyhrála a následně vybudovala současnou železniční trať  č. 140 ve třech etapách. Jako první byla roku 1870 postavena dráha mezi Chebem a Karlovými Vary, na ni se napojila o rok později druhá část z Karlových Varů do Ostrova nad Ohří a třetí úsek z Ostrova do Chomutova. V roce 1899 byla celá trať mezi Chebem a Chomutovem dvoukolejná.

Na úseku Buštěhradské dráhy, který prochází obcemi Mikroregionu Sokolov – východ, lze nalézt technické zajímavosti různého charakteru.

 

Zdroj

Schreier, Pavel: Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha 2004

 

Vlečka do chemických závodů Sokolov

Stav památky: zrekonstruovaná, používaná

S Buštěhradskou dráhou byla na Sokolovsku spojena řada vleček z blízkých průmyslových podniků. Jednalo se zejména o uhelné doly v okolí Sokolova, Dolního Rychnova, Nového Sedla a Chodova, ale i další podniky – elektrárny, sklárny a další. Jako příklad zde uvádíme jednu z nejzajímavějších vleček a sice tu, která s Buštěhradskou dráhou spojovala a stále spojuje chemickou továrnu v Sokolově.

Vlečka do chemických závodů v roce 1917  Vlečka v roce 2014  Letecký snímek chemických závodů v Sokolov, v levém horním snímku most vlečky a kolejiště pokračující do areálu továrny

Impulzem pro stavbu chemického závodu byla první světová válka, v níž válčící strany potřebovaly k výrobě výbušnin velké množství kyseliny dusičné. Stavba strategické továrny, včetně potřebné železniční vlečky, byla zahájena v roce 1916 za pomoci čtyř tisíc válečných zajatců z nedalekého tábora v Jindřichovicích. Projekt vlečky vypracovala specializovaná firma J. Gollnow & Sohn ze Štětína v podobě mírného oblouku, který řeku Ohři překračuje po mostní konstrukci. K urychlení stavby byla použita i válečná kořist – část mostní konstrukce demontované v Srbsku. Stavbu provedla firma Adolf Bleichert & Co. z Lipska.  K napojení na Buštěhradskou dráhu došlo již v roce 1917 (továrna začala vyrábět chemikálie potřebné pro válečný konflikt v roce 1918). Vlečka měla v té době a potom ještě dlouhá desetiletí délku 8 km.

Po 2. světové válce se ukázalo, že vlivem špatného technického stavu činí povolený tlak na jednu nápravovou osu 14 – 16 tun, proto bylo v roce 1958 rozhodnuto do roku 1962 provést na železničním svršku opravy a zvýšit povolenou zátěž – ta později činila 22 tun na osu, avšak na mostním úseku vlečky zůstávala na 18 tunách. Na základě projektu mostního střediska Jihozápadní dráhy Plzeň bylo zjištěno, že problémové jsou pouze tři pilíře mimo tok řeky, proto byl most v roce 1975 zkrácen a tím u něj došlo k navýšení nápravového tlaku.

V souvislosti se zahájením výroby akrylátové disperze počátkem 70. let 20. století byla vlečka rozšířena do nové části závodu na celkovou délku 13 km. Modernizace železniční přepravy, která přišla v roce 1969 v podobě kontejnerů, výrazně zjednodušila nakládku i vykládku vagonů. V roce 1976 již činila kontejnerová přeprava 80%, zvýšení objemu zaznamenala i přeprava v železničních cisternách.  V roce 2010 dosahoval objem železniční přepravy surovin do závodu 96%.

 

Zdroj

L. Beran et al.: Industriální topografie, Karlovarský kraj, Praha 2011

Kočí, P.: Bezmála jedno celé století o historii Hexion Specialty Chemicals, Sokolov 2010

 

Zdroje obrázků

Kočí, P.: Bezmála jedno celé století o historii Hexion Specialty Chemicals, Sokolov 2010

Současné foto: zpracovatel