Dědičná odvodňovací štola Kašpara Pluha

Místo: katastr města Horní Slavkov, cca 1,5 km severozápadně od města, při silnici č. 209

Stav památky: částečně zavalená, portál zrekonstruovaný

Dobývání rud, především cínových, je v oblasti Slavkovského lesa a zejména Horního Slavkova doloženo již v raném středověku, avšak o zdejší cínová ložiska se mnohem dříve zajímali i Keltové a před nimi lidé doby bronzové.   Rozvoj rudného hornictví nastal v okolí města po roce 1494, kdy panství získal rod Pluhů z Rabštejna. V roce 1507 vydal Jan Pluh horní řád pro těžbu stříbra, o dva roky později pro těžbu cínu. Královský horní řád udělil pro cínové doly v Horním Slavkově, Krásně, Čisté a v okolních revírech král Ferdinand I. 1. ledna 1548. Ve městě byl zřízena i báňská správa. V době největší slávy žilo v Horním Slavkově na 10 000 horníků.

     V první polovině 16. století, tedy v době největšího rozmachu těžby, kdy se rudy dobývaly ze stále větších hloubek, se ukazovala naléhavá potřeba odvodňování důlních děl.  V revíru vznikla řada dědičných štol, z nichž nejvýznamnější, a zároveň jedna z mála dochovaných, je štola Kašpara Pluha, jenž byl majitelem panství v letech 1537 – 1547. Ražba byla zahájena na svátek Michaela v roce 1539 na levém břehu Slavkovského potoka, s cílem odvodnit oblast nejvydatnějšího rudného ložiska, Huberova pně, u Krásna. Práce byly dokončeny v roce 1655, kdy se dosáhlo délky 5,9 km a hloubky 117 metrů pod terénem.  Náklady na vyražení štoly dosáhly výše 70 000 zlatých. Práce financoval Kašpar Pluh společně s dalšími investory – bohatými měšťany, těžaři a také těžebními společnostmi. Pro urychlení díla dostala štola mimořádné výsady a daňové úlevy. Po dokončení měla štola 7 překopů, 13 světlíků a 4 šachtice. Dílo sloužilo do druhé poloviny 20. století, kdy se štolou odvodňoval bývalý uranový revír. Do současné doby se zachovaly jen dílčí úseky, některé části jsou zavaleny, avšak důlní vody štolou stále prosakují.

Dnešní žulový portál štoly pochází z 19. století, kdy byl osazen původní mramorovou pamětní deskou z roku 1539. Tato deska je dnes uložena v hornoslavkovském muzeu. Roku 1998 byl portál zrekonstruován a osazen kopií původní mramorové desky.

Zdroje

Beran, P. et al.: Královské horní město Horní Slavkov, Horní Slavkov 2001

Hlušičková, H. et al.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. díl, Praha 2002

Jiskra, J.: Těžba cínových rud v kontextu s horními právy a báňské památky ve Slavkovském lese

dostupné z http://slon.diamo.cz/hpvt/2001/sekce/tradice/08/SLAVKOV.htm  [ cit 2014-11-21] 

Zdroj obrázků

Beran, P. et al.: Královské horní město Horní Slavkov, Horní Slavkov 2001