Vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Projekty > SHIFT-X > Průmyslové památky Sokolovska > První česká akciová společnost pro výrobu skla

První česká akciová společnost pro výrobu skla

Místo: Oloví, Sklářská 182

Stav památky: částečně zrekonstruovaná, v provozu

V letech 1891 – 1892 vystavěla společnost Erste Böhmische Glasindustrie-Aktiengesselschaft v katastru města Oloví rozlehlý areál. Město poskytlo pozemek o rozloze 5 036 ha firmě zdarma, aby podpořilo na svém území rozvoj průmyslu.

První česká akciová společnost pro výrobu skla 1  První česká akciová společnost pro výrobu skla 2  První česká akciová společnost pro výrobu skla 3

Vzniklou sklárnu představovala hutní hala s vanou na kontinuální tavení skla, dvě pece pro zahřívání vyfukovaných válců, dvě rovnací a chladicí pece a komín o výšce 45m. Kromě hutních prostor byla vybudována řezárna, balírna a skladiště, dále pánvárna, bednárna a kovárna. Mezi hutní halou a železnicí, provozovanou Buštěhradskou dráhou, byly postaveny čtyři generátory na výrobu plynu s vlečkou. Roku 1895 přistavěla společnost třetí ohřívací pec, budovu ředitelství s byty pro své úředníky a hostinec. O rok později byl ve sklárně instalován první parní stroj pro pohon zařízení na přípravu suroviny. Roku 1898 již byla v provozu válcovna, v roce 1903 i rafinérie. Za rok se ústředí společnosti přemístilo do Vídně. Roku 1905 byla v podniku vybudována vanová pec se šesti zapalovacími pecemi, o tři roky později přibyla druhá pec s osmi ohřívacími píckami. Tyto úpravy výrazně zvýšily objem výroby. Kromě běžného skla firma pokládala a brousila zrcadla a věnovala se matování a zdobení skla. Do roku 1910 byla v Oloví zavedena výroba litého skla, firma ve městě postavila 35 obytných domů se 162 byty.

Po první světové válce se centrála firmy vrátila do Oloví a roku 1920 si postavila novou správní budovu. O dva roky později byla ruční práce plně nahrazena strojovou výrobou. Výrobní zařízení bylo zdokonaleno netradičním uspořádáním podstrojových komor a tažných strojů do tvaru tzv. Českého kříže. Tento objev přinesl sklárně zakázky na stavbu van v dalších evropských sklárnách. Na konci dvacátých let byla postavena nová kotelna, turbocentrála, dva komíny, zpracovatelský provoz a skladiště. Před vypuknutím velké hospodářské krize měla firma přibližně 1300 zaměstnanců. Během 2. světové války továrnu obsadila německá armáda, po válce byl podnik znárodněn a začleněn do národního podniku Západočeské sklárny Dukla, n. p. Oloví.

V roce 1990 se sklárna v Oloví stala součástí nově založené akciové společnosti Glavunion, spravující závody Řetenice, Chudeřice, Kryry, Duchcov, Pozorka, Sokolov, Oloví, Chodov a Hranice. O rok později byla podepsána smlouva o založení společného podniku s Glaverbel S.A. se sídlem v Belgii. V 90. letech byly nejstarší budovy zbourány a ve zbylých byla zahájena výroba skel pro automobilový a solární průmysl. V roce 1999 byla firma přejmenována Glaverbel Czech a.s. V roce 2001 byla v olovském závodu zahájena výroba protipožárního skla, od roku 2004 pokračovala již na nové lince. V roce 2006 byla firma znovu přejmenována na AGC Flat Glass Czech. Nový název souvisí s názvem firmy Asahi Glass Co. Ltd., která se v roce 2002 stala majoritním vlastníkem Glaverbelu. V roce 2007 došlo k zatím poslední změně názvu podniku na  AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group, závod nyní vyrábí protipožární skla. V areálu zároveň sídlí i firma Flabeg, jejíž produkci tvoří především zpětná zrcátka do aut.

 

Zdroje

Beran, L. et al.: Industriální topografie, Karlovarský kraj, Praha 2011

http://www.agc-glass.eu/Czech/Homepage/O-nas/Historie/Z-historie-spole%C4%8Dnosti/page.aspx/1375   [cit. 2014-11-19] 

http://www.flabeg.com/  [cit. 2014-11-19]

 

Zdroje obrázků

Kotěšovec, V.: Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka, Praha 2011

současné foto: zpracovatel