Místo: Svatava, prostor mezi ulicemi U Přádelny a Pobřežní
Stav památky: v některých částech areálu probíhá podnikatelská činnost, jiné jsou opuštěny a chátrají
Původní prádelnu bavlny, založenou ve Svatavě roku 1836 Augustem Lotzem, zakoupil v roce 1856 Ignaz Schmieger z Horního Slavkova za 63 000 zlatých. Přestavěl ji na přádelnu mykací příze, poháněnou vodou z blízké řeky Svatavy. Později byla výroba přeorientována na česanou přízi.
Při nedostatku vody v říčce Svatavě docházelo k problémům s pohonem strojů, proto majitel firmy zakoupil první parní stroj na uhlí. V roce 1863 továrnu zachvátil požár, který ji zcela zničil. Ignaz Schmiger začal okamžitě s výstavbou nové moderní továrny, zaměřené na praní a česání příze. Častý nedostatek vody jej však donutil od procesu praní upustit. V roce 1864, kdy továrna zaměstnávala již 200 lidí, koupil majitel druhý parní stroj. Oba parní stroje poháněly zařízení celé továrny. Osvětlení zajišťovaly hornické olejové kahany.
Po dalším požáru, který továrnu zachvátil v roce 1880, přistoupil syn zakladatele Josef Anton Schmieger k rozsáhlé obnově, při níž byla kapacita výroby rozšířena na 50 000 vřeten. V letech 1886 – 1892 byl ve dvou etapách postaven rozsáhlý šedový sál*) o rozloze 9000 m2 pro 42 dopřádacích strojů, poháněných dvěma parními stroji. Počátkem 90. let 19. století byla zahájena výstavba nájemného rodinného bydlení. Jedná se o budovy, jejichž fasády jsou členěné cihlovými partiemi. Toto členění je použito i na výrobních budovách, postavených v tomto období. Autor této architektury není znám. Odlišným pojetím v barvitém stylu se vyznačují budovy lázní a ubytovny, navržené Gustavem Wiedermannem z Františkových Lázní. V budovách lázní byl umístěn bazén, vanové, parní a sprchové lázně a jídelna. V areálu byla i noclehárna pro přespolní pracovníky a svobodárna. Prostory byly vytápěny parou. V roce 1892, kdy měla firma 450 zaměstnanců, nechal Josef Anton postavit naproti motárně restauraci.
Rok 1893 by významný jak pro firmu, tak i pro celou obec, neboť došlo k regulaci říčky Svatavy. Tato událost umožnila v obci vystavět náměstí a fotbalové hřiště, textilka mohla rozšířit své výrobní prostory o šedový sál prádelny a česárny vlny, strojovnu s parním strojem a kotelnu s komínem. U nově vybudovaného jezu byl vyhlouben náhon k nové turbíně. Bouřlivý rozvoj výroby mezi lety 1892 a 1895 dokládá nárůst počtu zaměstnanců na 800.
V roce 1896, kdy Josefa Antona Schmiegera zavraždil noční hlídač, převzali vedení firmy jeho bratři, Anton a Franz Serafin. Ti pokračovali ve výstavbě zaměstnaneckých domků a také v jejich elektrifikaci. Elektrárna byla totiž vystavěna přímo v areálu továrny, v sousedství rodinného domu Ignaze Schmiegera.
Na počátku 20. století se majitelkou podniku stala vdova po Franzovi Karoline s dětmi. Jako prokuristé byli jmenováni Filipp Schmaus a Karl Klug, později je nahradil bratr Karoline, Franz Richter, jenž firmu v roce 1908 přeměnil na akciovou společnost. Roku 1922 se podnik stal součástí koncernu Liebieg-Mautner. V roce 1939 byla textilní výroba nahrazena strojní válečnou produkcí.
Textilní výroba byla znovu zahájena v roce 1948, kdy se svatavský podnik stal součástí národního podniku Nejdecké česárny vlny, pozdější n.p. Vlnap. Nástupnická akciová společnost provoz uzavřela v dubnu 1999.
Obrázky zachycují pohled na přádelnu v r. 1910 a dále současné snímky: původní dům majitele, bývalé lázně a současnou úpravu šedového sálu. Současné snímky zachycují přádelnu v r. 2015.
*) šedový sál je výrobní hala, u níž jsou okna nahrazena speciální úpravou střechy do zubovitého tvaru, kde svislé části jsou prosklené a šikmé části oplechované. Svislými skleněnými plochami, rozmístěnými nad celou halou tak spadá světlo do výrobních prostor rovnoměrně (anglicky shed light = vnést světlo)
Zdroje
Beran, L. et al.: Industriální topografie, Karlovarský kraj, Praha 2011
Jiskra, J.: Svatava, Z historie význačné hornické a průmyslové obce, Svatava 2005
Zdroje obrázků
https://www.dhm.de/datenbank/dhm.php?seite=5&fld_0=JU014949, inventární číslo PK 2014/1778
současné foto: zpracovatel
Lázeňská 114
357 41 Královské Poříčí
IČO: 70948755
Názory vyjádřené v tomto dokumentu jsou názory Mikroregionu Sokolov-východ a v žádném případě nemohou být chápány jako oficiální názory Evropské unie.
Mikroregion Sokolov-východ využívá podporu činnosti manažerů mikroregionů Karlovarského kraje (POV, 4. dotační titul).