Vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Projekty > SHIFT-X > Průmyslové památky Sokolovska > Schmiegerova přádelna česané příze

Schmiegerova přádelna česané příze

Místo:  Svatava, prostor mezi ulicemi U Přádelny a Pobřežní

Stav památky: v některých částech areálu probíhá podnikatelská činnost, jiné jsou opuštěny a chátrají

Původní prádelnu bavlny, založenou ve Svatavě roku 1836 Augustem Lotzem, zakoupil v roce 1856 Ignaz Schmieger z Horního Slavkova za 63 000 zlatých. Přestavěl ji na přádelnu mykací příze, poháněnou vodou z blízké řeky Svatavy. Později byla výroba přeorientována na česanou přízi.

Při nedostatku vody v říčce Svatavě docházelo k problémům s pohonem strojů, proto majitel firmy zakoupil první parní stroj na uhlí. V roce 1863 továrnu zachvátil požár, který ji zcela zničil. Ignaz Schmiger začal okamžitě s výstavbou nové moderní továrny, zaměřené na praní a česání příze. Častý nedostatek vody jej však donutil od procesu praní upustit. V roce 1864, kdy továrna zaměstnávala již 200 lidí, koupil majitel druhý parní stroj. Oba parní stroje poháněly zařízení celé továrny. Osvětlení zajišťovaly hornické olejové kahany.

Schmiegerova přádelna - býv. lázně  Schmiegerova přádelna - býv. vila majitele  Schmiegerova přádelna - opravený šedový sál  Svatava - přádelna v r. 1910

Po dalším požáru, který továrnu zachvátil v roce 1880, přistoupil syn zakladatele Josef Anton Schmieger k rozsáhlé obnově, při níž byla kapacita výroby rozšířena na 50 000 vřeten. V letech 1886 – 1892 byl ve dvou etapách postaven rozsáhlý šedový sál*) o rozloze 9000 m2 pro 42 dopřádacích strojů, poháněných dvěma parními stroji. Počátkem 90. let 19. století byla zahájena výstavba nájemného rodinného bydlení. Jedná se o budovy, jejichž fasády jsou členěné cihlovými partiemi. Toto členění je použito i na výrobních budovách, postavených v tomto období.  Autor této architektury není znám. Odlišným pojetím v barvitém stylu se vyznačují budovy lázní a ubytovny, navržené Gustavem Wiedermannem z Františkových Lázní. V budovách lázní byl umístěn bazén, vanové, parní a sprchové lázně a jídelna. V areálu byla i noclehárna pro přespolní pracovníky a svobodárna. Prostory byly vytápěny parou. V roce 1892, kdy měla firma 450 zaměstnanců, nechal Josef Anton postavit naproti motárně restauraci. 

Rok 1893 by významný jak pro firmu, tak i pro celou obec, neboť došlo k regulaci říčky Svatavy. Tato událost umožnila v obci vystavět náměstí a fotbalové hřiště, textilka mohla rozšířit své výrobní prostory o šedový sál prádelny a česárny vlny, strojovnu s parním strojem a kotelnu s komínem. U nově vybudovaného jezu byl vyhlouben náhon k nové turbíně. Bouřlivý rozvoj výroby mezi lety 1892 a 1895 dokládá nárůst počtu zaměstnanců na 800.

V roce 1896, kdy Josefa Antona Schmiegera zavraždil noční hlídač, převzali vedení firmy jeho bratři, Anton a Franz Serafin. Ti pokračovali ve výstavbě zaměstnaneckých domků a také v jejich elektrifikaci. Elektrárna byla totiž vystavěna přímo v areálu továrny, v sousedství rodinného domu Ignaze Schmiegera.

Na počátku 20. století se majitelkou podniku stala vdova po Franzovi  Karoline s dětmi. Jako prokuristé byli jmenováni Filipp Schmaus a Karl Klug, později je nahradil bratr Karoline, Franz Richter, jenž firmu v roce 1908 přeměnil na akciovou společnost. Roku 1922 se podnik stal součástí koncernu Liebieg-Mautner. V roce 1939 byla textilní výroba nahrazena strojní válečnou produkcí.

Textilní výroba byla znovu zahájena v roce 1948, kdy se svatavský podnik stal součástí národního podniku Nejdecké česárny vlny, pozdější n.p. Vlnap. Nástupnická akciová společnost provoz uzavřela v dubnu 1999.

Obrázky zachycují pohled na přádelnu v r. 1910 a dále současné snímky: původní dům majitele, bývalé lázně a současnou úpravu šedového sálu. Současné snímky zachycují přádelnu v r. 2015.

 

*) šedový sál je výrobní hala, u níž jsou okna nahrazena speciální úpravou střechy do zubovitého tvaru, kde svislé části jsou prosklené a šikmé části oplechované. Svislými skleněnými plochami, rozmístěnými nad celou halou tak spadá světlo do výrobních prostor rovnoměrně (anglicky shed light = vnést světlo)

 

Zdroje

Beran, L. et al.: Industriální topografie, Karlovarský kraj, Praha 2011

Jiskra, J.: Svatava, Z historie význačné hornické  a průmyslové obce, Svatava 2005

 

Zdroje obrázků

https://www.dhm.de/datenbank/dhm.php?seite=5&fld_0=JU014949, inventární číslo PK 2014/1778

současné foto: zpracovatel