Místo: Kraslice, Lipová cesta 19
Stav památky: v používání Technických služeb města Kraslice
Z mnoha firem, zabývajících se na Kraslicku výrobou hudebních nástrojů, uvádíme továrnu Bohland & Fuchs, předchůdce nejznámější současné značky Amati – Denak. Firmu založil v roce 1850 Gustav Bohland v Kraslicích, místo však leží na pomezí Kraslic a obce Stříbrná. V roce 1870 se stal Bohlandovým společníkem Martin Fuchs, který podnik zmodernizoval zavedením strojové výroby a parního pohonu, údajně prvního na Krušnohorsku. Fuchs tak vybudoval největší továrnu na žesťové hudební nástroje v Evropě. Hudební nástroje, k nimž patřily křídlovky, baskřídlovky, heligóny, pozouny, lesní rohy a činely, byly velmi dobře hodnoceny na Všeobecné zemské výstavě v Praze roku 1891. Na konci 19. století měla firma 100 zaměstnanců, kteří ročně vyrobili až 2500 ks žesťových a 600 ks dřevěných dechových hudebních nástrojů a 400 ks vojenských signálních trubek. Firma vyráběla i bicí hudební nástroje, např. bubny, tamburíny a triangly.
Dnešní budova továrny byla postavena počátkem 20. století. Jde o třípodlažní budovu podél ulice, dvoupodlažní šedový sál a dva samostatně stojící objekty kotelny a strojovny. Areál vychází architektonicky z lipského stylu průmyslových staveb. Fasáda je tvořena ostře pálenými cihlami, kombinovanými se zeleně glazovanými tvarovkami. Památkově chráněný objekt je dochován ve velmi dobrém stavu. V současné době je využíván Technickými službami města Kraslice pro zpracování tříděných odpadů.
Zdroje
Beran, L. et al.: Industriální topografie, Karlovarský kraj, Praha 2011
Kotěšovec, V.: Kraslická čítanka, Březová 2013
Hlavní katalog Všeobecné zemské výstavy 1891 v Praze k oslavě jubilea první průmyslové výstavy 1791 v Praze, dostupný z :
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/ontheflypdf_MGetPdf?app=9&id=21460&start=205&end=210
Terénní šetření
Zdroje obrázků
Kotěšovec, V.: Kraslická čítanka, Březová 2013
zpracovatel
Lázeňská 114
357 41 Královské Poříčí
IČO: 70948755
Názory vyjádřené v tomto dokumentu jsou názory Mikroregionu Sokolov-východ a v žádném případě nemohou být chápány jako oficiální názory Evropské unie.
Mikroregion Sokolov-východ využívá podporu činnosti manažerů mikroregionů Karlovarského kraje (POV, 4. dotační titul).