Důl Jeroným

Důl Jeroným

Místo: katastr obce Rovná, u silnice č.210, cca 700 m za osadou Podstrání směrem na Krásno

Stav památky: kulturní památka zpřístupněná veřejnosti

Těžební lokalita Čistá (Literbach) byla evidována báňským úřadem v Horním Slavkově již v roce 1548. Kolem poloviny 16. století probíhala na cínovém ložisku v okolí obce Čistá intenzivní těžební činnost, která pozvedla význam této osady natolik, že ji král Ferdinand I. povýšil  v roce 1551 na královské horní město. Jeho následníci udělená privilegia dále potvrzovali a rozšiřovali. Čistá měla vlastní váhu na vytěženou surovinu, cínovou huť a právo těžby dřeva v okolních královských lesích.

V území Slavkovského lesa se v té době těžilo na několika stříbrných a cínových ložiscích, k nimž vedly desítky štol, probíhajících v hloubkách obvykle mezi 50 a 100 metry pod povrchem. Pravděpodobně v 50. letech 16. století byly zahájeny práce na Jeronýmově štole, ražené v údolí Čistého potoka. Štola byla z důvodů větrání propojena se stříbrorudnou žilou Barbora. Cínová ruda kasiterit byla získávána mělkými šachticemi a také odvodňovací štolou. Surovina byla dobývána tradičním způsobem za použití želízka a mlátku, ale také metodou sázení ohně.  Hloubka šachet pravděpodobně nepřesahovala 50 metrů.

Roku 1772 město Čistá vyhořelo a s ním i dokumenty, dokládající historii těžby v této lokalitě.  Několik zachovalých listin vypovídá o malé aktivitě, která byla v 18. století vyvíjena zejména pro zachování privilegií hornického města.

V 17. a 18. století probíhala těžba na cínovém dolu Jeroným již jen v nepatrném množství, v několika komorách je doložena ještě v roce 1905. V letech 1940 – 1943 zde probíhaly průzkumné práce, byla vyzmáhána štola Jeroným a vyčištěna a zprovozněna i šachta.

V letech 1964 – 1966 zde proběhly poslední průzkumné práce, dokládající existenci zásob cíno-wolframové rudy. Celkové množství vytěženého cínu v lokalitě Čistá je odhadováno na 500 – 700 tun (tedy proti okolním lokalitám poměrně malé množství).

Význam dolu Jeroným spočívá zejména ve skutečnosti, že se zachoval ve stejné podobě, v jaké se nacházel v 15. – 16. století, některé komory vypadají, jako by je horníci opustili před chvílí. Celý podzemní komplex je rozsáhlý – zaujímá rozlohu cca 500 x 150 metrů, na něj navazuje odvodňovací štola Jeroným o délce 400 m, směřující k jihu.

V roce 2014 byla část podzemních chodeb zpřístupněna veřejnosti, nadále však probíhá rekonstrukce dalších prostor, z nichž některé jsou zatopeny vodou. Svým stářím, zachovalostí a rozsahem se důl Jeroným řadí k nejvýznamnějším technickým památkám Evropy. Roku 1990 bylo toto území vyhlášeno za národní kulturní památku.

V roce 2015 byl dostavěn vstupní objekt, poskytující návštěvníkům a průzkumníkům potřebné zázemí.

Zdroje

Beran, P. et al.: 1000 let hornictví cínu ve Slavkovském lese, Sokolov 1996

Důl Jeroným u Čisté – dostupné z http://www.diamo.cz/dul-jeronym-u-ciste [cit. 2015-05-19]

http://www.omks.cz/cz/vypis.php?typ=sekce&id=31

Zdroj obrázků

Okresní muzeum Sokolov, autor snímků: Ivan Kletečka, snímky zachycují stav dolu v roce 2014