Elektrárna Tisová

Místo: Březová – Tisová čp. 2

Stav památky: v provozu

Dějiny elektrárny se začaly psát v lednu roku 1953, kdy bylo rozhodnuto o výstavbě a začala se zpracovávat projektová dokumentace. Následovala příprava staveniště a související rozsáhlé úpravy terénu, které zahrnovaly demolici bývalé obce Tisová, přeložení vodovodu a Tisovského potoka, zvýšení terénu staveniště navážkou nad úroveň stoleté vody, zasypání slepých ramen řeky Ohře. Stavba si ale vyžádala i další rozsáhlé investice. Vybudování pobřežní silnice Citice - Černý mlýn, regulaci toku Ohře, vybudování jezu Černý mlýn a ochranné hráze proti záplavám, výstavbu přehrady Jesenice na řece Odravě pro zajištění potřebného množství užitkové vody a zlepšení průtoku řeky Ohře, zajištění přenosu výkonu elektrárny do energosystému příslušným elektrickým vedením do rozvodny Sokolov - Vítkov, vybudování lávky přes řeku Ohři k železniční zastávce Hlavno pro zaměstnance dojíždějící ze směrů od Chebu a Karlových Varů.

První blok o výkonu 50MW byl spuštěn v roce 1958. Elektrárnu tvoří dva technologické celky - ETI I, kterou tvořily čtyři 50 MW turbosoustrojí,  a ETI II. se třemi 100 MW bloky. Poslední blok byl spuštěn v roce 1963.

Na počátku 60. let 20. století se stala Elektrárna Tisová svým výkonem 512 MW ve své době první československou velkoelektrárnou a byly v ní poprvé instalovány a ověřeny v provozu bloky o výkonu 100 MW. V roce 1964 po ukončení výstavby a stabilizaci provozu se Elektrárna Tisová podílela na výrobě elektrické energie celé elektrizační soustavy republiky 9,8 %.

V průběhu let 1983 až 1987 proběhly rozsáhlé rekonstrukce prvního technologického celku ETI I, které se týkaly přestavby na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. 

Nejvýznamnější investiční aktivity posledních let byly zaměřeny na splnění požadavků nové legislativy v ochraně vod a ovzduší před znečišťujícími látkami a na ekologické ukládání odpadů. Cílem rozsáhlého a finančně náročného programu Elektrárny Tisová bylo snížení emisí popílku, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a oxidu uhelnatého na hodnoty nižší než stanoví zákon.

Naplňování programu začalo v roce 1992 instalací třídílného elektrického odlučovače na bloku 100 MW v ETI II a náhradou kotlů K125 t/h ETI I za dva fluidní kotle o parních výkonech 350 t/h. U ETI II byla v letech 1995 - 1997 instalována odsířovací jednotka na bloku 100 MW, která pracuje na principu mokré vápencové vypírky. Ekologizace Elektrárny Tisová byla završena realizací doprovodných staveb, které zabezpečují ekologické ukládání stabilizátů (vznikajících z tuhých zbytků po spalování uhlí) v úložišti a kompletní zneškodnění znečištěných odpadních vod z areálu elektrárny chemickou čistírnou odpadních vod. Mimo těchto velkých staveb probíhá průběžně modernizace zařízení elektrárny tak, aby odpovídalo současným trendům výroby elektřiny a tepla.

Zdroje

Beran, L. et al.: Industriální topografie, Karlovarský kraj, Praha 2011

http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/uhelne-elektrarny/cr/tisova.html

Zdroje obrázků

Jiskra, J., Z historie uhelných lomů, Sokolov 1997

současné foto: zpracovatel