Místo: Chodov, Nádražní čp. 216, 224, 271
Stav památky: výroba pokračuje, část objektu přestavěna na supermarket
Historie strojírenské výroby v Chodově představuje více než stoletou tradici. Její základ položil v roce 1883 kovář Karel Gasch založením strojírenské firmy KARL GASCH MASCHINENFABRIK. V počátcích firmu tvořila kovárna a zámečnická dílna ve třech malých objektech o 40 m2 výrobní plochy, kde Gasch začal s výrobou jednoduchých strojů a zařízení dle potřeb regionu vyznačujícího se rozvojem těžby surovin a výroby porcelánu. V letech 1890 – 1894 byla postavena nová montážní hala a slévárna v čp. 224, výrobní plocha se zvýšila na 180 m2, část výroby a opravářské práce se prováděly na nádvoří. V té době se v továrně odlévaly z šedé litiny trubky, řemenice, ozubená kola a další výrobky pro důlní a opravárenské firmy.
V roce 1905 má již firma deset výrobních objektů a kolem sta zaměstnanců a dále rozšiřuje výrobní prostory. Vyrábí kotle a zásobuje celou monarchii a Rumunsko litinovými stojany pro školní lavice. První světová válka přináší výrobu dělostřeleckých granátů. V roce 1924 se Gaschovy strojírny stávají akciovou společností a dále rozšiřují výrobní sortiment o drtiče kamene a zařízení na zpracování rudy. Jako jediný výrobce v Československu vyrábí briketovací lisy. Období prosperity po krizi 30-tých let přerušuje 2. světová válka, během níž se firma podílí na válečné výrobě pomocí ruských a francouzských válečných zajatců. V roce 1946 dochází ke sloučení s dalšími chodovskými firmami Panenka-Öhm a Gerstner. Roku 1948 je firma zestátněna.
Od roku 1950, po několika reorganizačních změnách, je závod zařazen do národního podniku Buzuluk Komárov a přebírá po něm i název. Vyrábí pérové buchary, zařízení pro kotelny, důlní elektrické vrátky a zemědělská zařízení. V roce 1957 je výroba zaměřena na rychle se celosvětově rozvíjející obor gumárenského a plastikářského strojírenství. Postupně dochází ke specializaci na tento obor a k realizaci rozsáhlých dodávek strojů a zařízení tohoto oboru do zpracovatelského průmyslu zemí bývalého východního bloku.
1. ledna 1963 je zahájen provoz v novém strojírenském závodě, postaveném na východním okraji města. Roku 1968 je podnik začleněn do VHJ Chepos a nese i nový název "CHODOS". Plně se osamostatňuje v roce 1989 a stává se státním podnikem, který je posléze v roce 1995 úspěšně privatizován nástupnickou organizací CHODOS CHODOV s.r.o. Výroba se zaměřuje na zařízení pro gumárenský a plastikářský průmysl. Slévárna je roku 1998 prodána firmě HGV Metal Rokycany a orientuje se na odlitky pro strojírenský průmysl, částečně i na ozdobnou litinu. Provoz slévárny byl ukončen v r. 2000.
Zdroje
Beran, L. et al.: Industriální topografie, Karlovarský kraj, Praha 2011
Hlušičková, H. et al.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. díl, Praha 2002
http://www.chodos.cz/cze/page004.htm
Zdroje obrázků
Hlušičková, H. et al.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. díl, Praha 2002
současné foto: zpracovatel
Lázeňská 114
357 41 Královské Poříčí
IČO: 70948755
Názory vyjádřené v tomto dokumentu jsou názory Mikroregionu Sokolov-východ a v žádném případě nemohou být chápány jako oficiální názory Evropské unie.
Mikroregion Sokolov-východ využívá podporu činnosti manažerů mikroregionů Karlovarského kraje (POV, 4. dotační titul).