Místo: území katastrů obcí Svatava a Habartov
Stav památky: hydrická rekultivace dolového území
Jezero Medard leží polovinou své plochy v katastru obce Svatava, rozložené při východním kraji jezera a druhou polovinou v katastru obce Habartov, která shlíží na jezero od jeho severozápadního pobřeží.
Jezero vzniká v místě, kde se v letech 1872 – 2000 těžilo hnědé uhlí v lomech Medard a Libík, ve druhé polovině 20. století propojených do velkolomu Medard-Libík. Po ukončení těžby nastalo období finančně i technicky náročných rekultivačních prací. Během nich bylo nutné se vyrovnat s vysokou kyselostí důlních vod, solemi a sloučeninami kovů na dně zbytkové jámy. Do roku 2008 byly odčerpávány důlní vody, zároveň probíhaly úpravy břehů a dna jámy. V okolí jezera byly provedeny lesnické rekultivace a vybudovány zpevněné cesty. V zájmu zachování maximální čistoty vody v jezeře bylo potřeba zachovat co největší hloubku v jeho centrální části.
V celosvětovém měřítku má voda u dna jezera neobyčejně unikátní stratifikaci (složení vrstev), neboť zde bylo zaznamenáno až pět vrstev vod o různém složení. Před počátkem napouštění se na dně nacházely pouze důlní vody o kyselosti kuchyňského octa a vysokém obsahu solí. Od roku 2009 voda přibývala pouze z povrchových srážek, v roce 2011 začalo řízené napouštění z nedaleké řeky Ohře. V současnosti se promíchává jen horních 10 m vody a podle vědců se ojedinělé rozvrstvení časem samovolně vytratí. Podle dlouhodobého monitoringu je kvalita vody v jezeře velmi dobrá, jeho břehy osídluje vodní ptactvo.
Počátkem roku 2013 činil stav vody kolem 58% plánovaného objemu. Intenzita přítoku vody do jezera je ovlivňována srážkami a průtokem vody v řece, který často nedosahuje potřebných 6m3/s. Jakmile tento ukazatel klesne pod uvedený limit, je napouštění jezera přerušeno. Po dokončení bude mít jezero délku 4,5 km a šířku 1,5 km, břehová linie bude měřit 12 km, maximální hloubka 50 m, hladina dosáhne nadmořské výšky 400 m. V okolí budoucího jezera jsou plánována ubytovací zařízení a rozmanité volnočasové aktivity a atrakce, které by měly přilákat do regionu turisty a také dát práci okolnímu obyvatelstvu.
Zdroje
Frouz J., Popperl J., Přikryl I., Štrudl J., 2007. Tvorba nové krajiny na Sokolovsku. Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s., Sokolov, 26pp.
Přikryl, I.: Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí, dostupné z www.enki.cz [ cit 2014-11-22]
Přikryl, I: Jezero Medard se stává jedním z nejdynamičtěji se vyvíjejících ekosystémů, dostupné z http://www.nase-voda.cz/jezero-medard-se-stava-jednim-nejdynamicteji-se-vyvijejicich-ekosystemu/ [ cit 2014-11-22]
Sivák, F.: Vybrané aspekty vlivu těžby nerostných surovin na rozvoj sídelní struktury v území Sokolovské pánve, Olomouc 2013
http://www.suas.cz/article/show/id/501 [ cit 2014-11-22]
Zdroje obrázků
Jiskra, J: Svatava, Z historie význačné hornické a průmyslové obce, Svatava 2005
současné foto: Rund, M., r. 2014
Lázeňská 114
357 41 Královské Poříčí
IČO: 70948755
Názory vyjádřené v tomto dokumentu jsou názory Mikroregionu Sokolov-východ a v žádném případě nemohou být chápány jako oficiální názory Evropské unie.
Mikroregion Sokolov-východ využívá podporu činnosti manažerů mikroregionů Karlovarského kraje (POV, 4. dotační titul).