Velká podkrušnohorská výsypka

Místo: oblast severně od Sokolova, katastry obcí Lomnice, Dolní Nivy a Vintířov

Stav památky: částečně zrekultivované zemní dílo

Největší výsypka na území České republiky je mohutným tělesem o rozloze 1957 ha  a maximální dosažené výšce 660 m n. m. Do roku 2003, kdy bylo ukládání na tuto výsypku ukončeno, sem bylo navezeno 92 691 000 m3 nadložních vrstev jílů a hornin z dolů a lomů, které jsou pod výsypkou skryty, i těch, které byly těženy v jejím okolí. Největší procento objemu však činí materiály z velkolomu Jiří, dále zde byly ukládány nadložní vrstvy zejména z lomů Lipnice a Družba.

Výsypka je ohraničena od jihu silnicí z Lomnice do Vintířova, ze západu silnicí z Lomnice do Boučí, ze  severu silnicí z Boučí přes Dolní Nivy do Vřesové a z východu důlní železnicí z Vřesové do Vintířova. Pod západní částí výsypky je skrytý lom Erika, centrální oblast je tvořena výsypkou Pastviny a východní partií je výsypka Vintířov, oddělená od západních částí kolejemi do palivového kombinátu Vřesová. Pod výsypkou zanikly osady Týn (Thein), Lipnice (Littmitz), Lvov (Löwenhof) a Chalupy na Pastvišti (Huthäuser).

Na východní části výsypky v oblasti u Vintířova docházelo k sesuvům půdy, z nichž ten největší byl zastaven těsně u silnice mezi Lomnicí a Vintířovem za pomoci mohutné kamenné lavice. Přesto tento sesuv poškodil budovu skladu u velkolomu Jiří a smetl přípravné středisko geologického průzkumu.

Ukládání na Velkou podkrušnohorskou výsypku bylo ukončeno v okamžiku, kdy bylo možné začít ukládat do vnitřní výsypky velkolomu Jiří. Na výsypce probíhají biologické rekultivace, zejména lesní. Z celkové rozlohy výsypky bylo dosud upraveno 558 ha lesní rekultivací, 22 ha zemědělskou, 5 ha hydrickou 7 ha ostatními způsoby rekultivace (stav k 31.12. 2011). Na výsypce byly vybudovány cyklostezky a Ježkova naučná stezka, na níž  návštěvník může během hodiny projít vycházkový okruh a seznámit se na informačních tabulích s ekologickými specifikacemi výsypek. Dozví se o zákonitostech  jejich samovolného osidlování živými organismy a o rekultivačních postupech používaných na výsypkách. Návštěvník je tabulemi informován o příkladech přirozených i budovaných mokřadních biotopů a o jejich funkci při úpravě vod odtékajících z výsypky. Jsou zde ukázky úspěšných přenosů mokřadních rostlin a některých dalších aktivit směřujících k podpoře biodiverzity na výsypkách.

Zdroje

Drechsler, J.: Vzpomínky na budování a provoz výsypek ve východní části Sokolovského revíru, dostupné z http://files.chodov2011.webnode.cz/200000021-a45b7a650a/Vzpom%C3%ADnky%20na%20budov%C3%A1n%C3%AD%20v%C3%BDsypek.pdf  [cit 2014-11-05]

Frouz J., Popperl J., Přikryl I., Štrudl J., 2007. Tvorba nové krajiny na Sokolovsku. Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s., Sokolov, 26pp.

Kutnohorská, P.: Ekonomické aspekty uplatňování politiky ochrany životního prostředí v podniku, dostupné z https://otik.uk.zcu.cz/handle/11025/8493  [cit 2014-11-05]

terénní šetření

Zdroj obrázků

Zoubek, L.